Svátosti a Svátostiny

Svátosti jsou účinná znamení milosti, ustanovená Ježíšem Kristem a svěřená církvi. Jsou to viditelné úkony, kterými Bůh neviditelně působí, a je jich sedm.

„Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim.“ (Mk 10,15)

Křtem se dítě stává dítětem Božím, stává se součástí Božího lidu – církve. Rodiče před Bohem a církví slibují, že dítě vychovají ve víře v Pána Ježíše a budou ho učit milovat Boha a bližního. Dále se při obřadu křtu zříkají zlého a hlásí se k víře církve.

Je třeba:

aby alespoň jeden rodič byl pokřtěný katolík
aby kmotr(a) byl(a) biřmován(a)
kontaktovat kněze alespoň měsíc předem (v nebezpečí smrti dítěte ihned) - viz kontakty
vykonat přípravu
předložit rodný list dítěte, oddací list rodičů, potvrzení o křtu alespoň jednoho rodiče, potvrzení o křtu a biřmování kmotra(y). Pokud nebydlíte v naší farnosti, tak Propuštění ke křtu od duchovního správce v místě Vašeho bydliště.

V naší farnosti se křtí většinou v neděli. Je ale možný křest i ve všední den.

SVÁTOST KŘTU SVÁTOST KŘTU

„…ať Ti skrze tuto službu církve odpustí hříchy a naplní Tě pokojem…“ (modlitba před udělením rozhřešení)

Hřích je narušením našeho vztahu s Bohem a s druhými. Ve zpovědi vyznáváme své hříchy před knězem, zastupujícím Krista, litujeme svých hříchů a snažíme se stále usilovat o konání dobra a odmítání zla.

Je třeba:

být pokřtěný
vždy se řádně připravit
zbytečně zpověď neodkládat

Zpovídá se ve všední den a v sobotu před každou mší svatou nebo po domluvě s knězem - viz kontakty

SVÁTOST SMÍŘENÍ SVÁTOST SMÍŘENÍ

„Slibuji ti věrnost v časech dobrých i zlých, ve zdraví i nemoci, v hojnosti i nedostatku. Chci tě milovat a ctít po celý svůj život…“ (část manželského slibu)

Snoubenci chtějí vstoupit do nerozlučitelného svazku a slíbit si úctu, lásku a věrnost na celý život.

Je třeba:

aby alespoň jeden snoubenec byl pokřtěn v katolické církvi
kontaktovat kněze minimálně tři měsíce předem - viz kontakty
vykonat přípravu
předložit potřebné dokumenty (upřesní se při prvním setkání s knězem)

V naší farnosti se oddává většinou v sobotu. Obřad je buď při mši svaté (pouze pokud jsou oba pokřtěni) nebo beze mše svaté.

SVÁTOST MANŽELSTVÍ SVÁTOST MANŽELSTVÍ

„Svátostí svěcení se z Božího ustanovení někteří věřící, označení nezrušitelným znamením, stávají posvátnými služebníky, kteří jsou zasvěceni a určeni, aby…v osobě Krista – Hlavy vykonávali úřad učit, posvěcovat a vést, a tak pásli Boží lid.“ (kán. 1008, CIC)
Nestávám se knězem, protože chci pomáhat lidem (to můžu i v jiných zaměstnáních), ale protože mě k této službě volá Bůh.
Je třeba:
být pokřtěný a biřmovaný katolík
mít maturitu
kontaktovat svého duchovního ve farnosti
doporučuje se být alespoň pět let po křtu nebo konverzi
Během přijímacího procesu se posuzuje lidská i duchovní způsobilost kandidáta. Příprava trvá většinou šest let v kněžském semináři. Během této formace kandidáti studují katolickou teologickou fakultu.

Dary ke mši svaté

SVÁTOST KNĚŽSTVÍ SVÁTOST KNĚŽSTVÍ

Při každé mši svaté nasloucháme Božímu slovu v Písmu (bibli) a slavíme poslední večeři Pána Ježíše. Věříme, že Ježíš je zvláštním způsobem přítomen v proměněné hostii a vínu. Přijímáme Kristovo tělo a krev s vděčností za to, co pro nás Pán Ježíš udělal. Věříme, že svaté přijímání člověka přibližuje k Bohu, odpouští hříchy, uschopňuje ke konání dobra. Posilněni jeho přítomností usilujeme žít tak, jak žil on.

Je třeba:

být pokřtěný katolík
věřit ve skutečnou přítomnost Pána Ježíše v eucharistii
před prvním přijímáním se zkontaktovat s knězem - viz kontakty
nenacházet se ve stavu těžkého hříchu a chodit pravidelně ke zpovědi

Je možné a vhodné, donášet svaté přijímání těm, kteří se již nemohou do kostela dopravit. Nebojte se říct knězi.

SVÁTOST EUCHARISTIE SVÁTOST EUCHARISTIE

„Je někdo z vás nemocný? Ať si zavolá představené církevní obce a ti ať se nad ním modlí a mažou ho olejem ve jménu Páně. Modlitba spojená s vírou zachrání nemocného, Pán ho pozdvihne, a jestliže se dopustil hříchů, bude mu odpuštěno.“ (Jak 5,14-15)

V případě ohrožení života nemocí nebo pokročilým věkem je vhodné přijmout svátost pomazání nemocných. Přijetí pomazání NEZNAMENÁ, že vždy musíme počítat s brzkou smrtí dotyčného. Proto se tomuto pomazání již neříká „poslední“. Může se přijmout i opakovaně. Je duchovní posilou. A je-li to k prospěchu spásy nemocného, i posilou tělesnou.

Je třeba:

být pokřtěný. Pokud dotyčný pokřtěný není nebo je o tom pochybnost, provede se v případě ohrožení života zkrácená příprava a křest.
pokud je toho nemocný schopen, tak se vyzpovídat. Pokud není (bezvědomí, zmatenost…), svátost pomazání zprostředkovává odpuštění hříchů
kontaktovat kněze. V případě obavy z prodlení ho kontaktovat kdykoliv (nejlépe přes mobil) – viz kontakty

Pomazání nemocné paní - AI obrázek

SVÁTOST POMAZÁNÍ NEMOCNÝCH SVÁTOST POMAZÁNÍ NEMOCNÝCH

„Přijmi pečeť daru Ducha svatého.“ (svátostná formule)
Biřmovaný dostává plnost daru Ducha svatého. V jeho síle usiluje o hlásání Kristovy radostné zvěsti slovem i osobním příkladem.
Je třeba:
být pokřtěný katolík
připravovat se lze od 14 let. Horní věková hranice není stanovena!!!
vykonat přípravu (několik měsíců)
předložit potvrzení o křtu

SVÁTOST BIŘMOVÁNÍ SVÁTOST BIŘMOVÁNÍ

Svátostiny jsou v katolické církvi posvěcené úkony nebo věci, které nejsou svátostmi, ale mají podobný cíl: posvěcují různé okolnosti života a připomínají věřícím Boží přítomnost.

Jednoduše řečeno:
Jsou to znamení víry, která církev ustanovila, aby věřící mohli Boží milost přijímat v každodenním životě – mimo samotné svátosti.

Křesťanský pohřeb (exsequiae christianae) je svátostina, kterou církev doprovází své zesnulé děti na jejich poslední cestě.
Nejde o svátost (protože zesnulý už nemůže přijímat milost skrze svátosti), ale o posvátný úkon, kterým církev projevuje víru ve vzkříšení a život věčný a modlí se za spásu zemřelého.

„Křesťanský pohřeb je liturgická oslava církve. Cílem pohřebních obřadů je, aby církev, která matka doprovázela křesťana po jeho životě víry, jej nyní svěřila Otci a v naději na vzkříšení zasela jeho tělo do země.“

„Pohřeb je svátostina, která posvěcuje přechod člověka z tohoto světa k Bohu.“
✝️ Smysl a účel pohřbu
Vyprosit zesnulému Boží milosrdenství – aby byl očištěn a přijat do nebe.
Potěšit a posílit pozůstalé vírou a nadějí ve vzkříšení.
Vyjádřit jednotu církve – živých i zemřelých.
Uctít tělo zesnulého, které bylo chrámem Ducha svatého.
💐 Symbolika a gesta
Kříž a svíce – znamení Krista Vzkříšeného.
Svěcená voda – připomíná křest, kdy byl zesnulý ponořen do Kristovy smrti a vzkříšení.
Kadidlo – projev úcty k tělu a modlitba stoupající k Bohu.
Bílé roucho (pallium) – symbol křestní čistoty a nového života.
📜 Kdo může mít křesťanský pohřeb
Každý pokřtěný katolík.
Také katechumen, který se na křest připravoval.
Někdy i nekatolík, pokud to jeho rodina výslovně žádá a není to v rozporu s vírou.
Církev odmítá pohřeb pouze v případě veřejného odmítnutí víry nebo těžkého pohoršení, a to jen tehdy, když by církevní pohřeb mohl vyvolat zmatek mezi věřícími.
Je třeba:
nejprve se domluvit s knězem - viz kontakty
poté se domluvit s panem kostelníkem ohledně zvonění umíráčkem a ohledně samotného pohřbu - kdy otevřít kostel atd.
zajistit si varhaníka, popř. zpěvačky

SVÁTOSTINA - KŘESŤANSKÝ POHŘEB SVÁTOSTINA - KŘESŤANSKÝ POHŘEB

Svátosti a Svátostiny

✝️ Smysl a účel pohřbu

💐 Symbolika a gesta

📜 Kdo může mít křesťanský pohřeb